SPEARFISHING

Spearfishing – nejstarší a zcela určitě jedna z nejnáročnějších potápěčských disciplín Je stará jako potápění samo. Disciplina, která se přirozenou cestou vyvinula ze záměru člověka najít pod vodou zpestření obživy. Za stovky let prošla až k dnešní sportovní podobě. Jedněmi vyznávána, druhými zatracována a stále přežívající. Námitky odpůrců tohoto sportu jsou, ve století průmyslového využívání moře, zanedbatelné. Před mistrovstvím světa 1992 na Mallorce protestovali důrazně němečtí i jiní potápěči proti konání šampionátu s tím, že v okolí ostrova už vymizel kanic obrovský. Stovky potápěčů s přístroji na zádech tvrdily, že neviděly kanice v těchto vodách. Nejlepší odpovědí byly výsledky. Přední lovci, bez použití přístroje, v hloubkách okolo 40 m lovili kanice 30 kg. Tím se jasně ukázalo, že tvrzení podvodních turistů o neexistenci tohoto druhu v okolí Mallorcy nebylo způsobeno tím, že by zde nežil! Samozřejmě, že nesouhlasím s vybíjením ryb na malých lokalitách v našich vnitrozemských podmínkách. Tato činnost ale nemá nic společného s organizováním závodů na některých lomech. Přes všechny zápory se ale domnívám, že v rámci CMAS má a bude mít lov ryb na nádech své stálé místo a k objasnění této disciplíny má pomoci i tato příručka.
Daniel Hofman

foto: archiv autora

Technika a vybavení lovce pod vodou

Izolační oblek – ve velké většině se používají obleky mokré. V poslední době se na závodech v chladnějších vodách objevilo i použití speciálních suchých obleků bez ventilů. U obou druhů obleků je třeba volit maximálně elastický materiál a jeho sílu podle teploty vody. V poslední době se v nádechových disciplínách používají kalhoty do pasu, blůza s kuklou vcelku a přes pas se přetahují krátké kalhoty se zvýšeným pasem. Ponožky musí být pohodlné, dostatečně těsnící nohavici, případnou zátěž. Rukavice pětiprsté, slabě, s protiskluzovou úpravou na dlaních.

Maska – s tvarovaným nosem, minimální vnitřní prostor při zachování širokého zorného pole (sklo co nejblíže obličeji). Na trhu je velké množství. Neosvědčily se masky z průhledného silikonu, který v bočním světle vytváří světelné reflexy.

Šnorchl – měl by být pružný, delší , s pohodlným náustkem. V prodeji jsou šnorchly s vylévacími ventily, které omezují bublání vody v kolínku. Tento zvuk někdy plaší ryby.

Ploutve – dlouhé, silikonové listy, s pohodlnou nesvírající botkou (Sula, Formula atd.). Technika plavání je zcela odlišná od běžných typů. Pohyb musí být relativně pomalý, táhlý s větším průhybem kolena.

Zátěže – používají se opasky všech možných druhů (elastické, na broky), nebo zádová závaží s vyvažovacími prsními umístěné na postroji. U všech je důležitá možnost rychlého odhození pohybem jedné ruky. Na posledních závodech jsme viděli u italských závodníků zátěže z olověného plechu, které si vkládali nad nárt pod ponožku. Tyto zátěže výborně stabilizují lovce na dně.

Nůž – kvalitní, dostatečně velký, vhodný i k páčení

Bóje – musí mít dostatečný výtlak. Šňůra je ideální plovoucí, dlouhá a pokud možno tmavá. Ve Francii používají lovci bóje ve tvaru člunku, na který může závodník lehnou trupem a odpočívat. Na tomto člunku vozí během závodu vybavení i úlovek.

Kruhy, jehly – slouží k uložení úlovku během závodu. Dnes už jsou i firemně vyráběné. Musí mít bezpečný zámek, aby nedošlo ke ztrátě úlovku.

Baterka – v některých terénech je nutností. Měla by mít velkou svítivost s úzkým kuželem.

Hodinky – při delších závodech jsou nezbytností. Slouží i k sebekontrole závodníka při hlubších ponorech při sledování ryb.

Harpuny – ze všech typů, které se během vývoje objevily, se používají v současné době harpuny oleopneumatické a harpuny na gumu. Záleží na terénu a použití, jaký typ harpuny závodník použije. Do skalního terénu, děr, jeskyní je výhodná harpuna krátká, na plovoucí ryby se užívá harpuna dlouhá se šípem vázaným na konci. Řada firem se specializuje na výrobu těchto zbraní a v každém katalogu uvádí celou škálu harpun. Stejně důležitý je výběr hrotů. Na velké ryby se používá jednohrot se zpětnými křidélky. Na menší ryby vícehrot. Při závodech v moři používají závodníci více druhů harpun podle místního terénu.

Zvláštní vybavení – v poslední době je některými družstvy používán speciální přenosný sonar. Na doprovodné lodi má možnost nestartující kapitán sledovat na obrazovce nejen profil dna, ale i hejna ryb a velké kusy proplouvající pod lodí.

Výrobou materiálu pro lovce se zabývá celá řada firem vyrábějících potápěčskou výstroj. Některé z nich mají speciální výrobní program APNOASYSTEM, ve kterém se zaměřují na výrobky pro nádechové disciplíny. Dnes není problémem navštívit některou prodejnu potápěčské výstroje a ze širokého sortimentu si vybrat to, co vyhovuje. Pokud si nejsem při výběru jistý, požádám o pomoc zkušenějšího potápěče! Pro orientaci uvádím několik firem dodávajících na trh tyto výrobky: Imersion, Omer-sub, Sea-Hornet, Mares, Cressi-sub, Techni-sub, Nemrod.

 Trénink obecně

U spearfishingu je trénink zaměřen na fyzickou zdatnost, vytrvalost a speciální dovednosti. Je zcela odlišný od ostatních potápěčských disciplin.

Nejdůležitější prvky:

Fyzická stránka:

1 – vytrvalost

2 – dosahování hloubek

3 – výdrž v apnoi

 

Psychická stránka:

1 – volní cvičení

2 – houževnatost

3 – překonávání nebezpečí a získávání sebedůvěry

 

Technická stránka:

1 – obratnost

2 – střelba

3 – dlouhodobá pohotovost

4 – pozorovací schopnost

5 – znalost chování ryb

 

Trénink dělíme

A) trénink na suchu

B) trénink ve vodě

 

A) Na suchu

1/ celková příprava pro zvyšování fyzické zdatnosti

2/ nácvik dechové výdrže, zvyk na kyslíkový zdatnosti

3/ střelba z pistole

B) Ve vodě

1/ v bazénu – výdrže na místě, v pohybu intervalové výdrže s opakováním

2/ ve volné vodě – dosahování hloubek a výdrží, střelba na pohyblivý i nepohyblivý cílTréninkový pln je nutné postavit dle dispozic každého závodníka. Maximální výkon je 2,5 – 3 min, při hloubkách okolo 30 m dosahovaný po několika letech tréninku. Věk není nejdůležitější, i 40-45ti letí závodníci dosahují špičkových výkonů!

 

Charakteristika zatížení

Fyzická stránka:

1) vytrvalost

2) odolnost proti prochladnutí

3) dosahování větších hloubek

4) výdrže v bezdeší

5) odolnost proti “mořské nemoci”

 

Psychická stránka:

1) silná vůle a sebedůvěra

2) houževnatost

3) překonávání nebezpečí

4) rozvážnost

 

Technická stránka:

1) obratnost

2) střelba přesná a pohotová

3) pozorovací schopnosti

4) znalost chování ryb

 

Fyzická stránka

1) Vytrvalost – je základním požadavkem na lovce. Vytrvalost není stereotypní plavání, ale plavání střídané se zanořením v apnoi, průzkum dna, jeho hloubka, členitost atd. Na poměr časů strávených nad a pod vodou mají vliv okolní podmínky – chlad, vlny, hlouba, viditelnost, výskyt ryb.

2) Odolnost pro prochlazení – je faktorem, silně ovlivňujícím výkonnost. Dlouhodobé otužování musí být součástí tréninku. Při závodech, které trvají 4-6 hodin dochází k tepelných ztrátám i v relativně teplé vodě.

3) Dosahování hloubky – je nutností při všech závodech na všech stupních. Běžně se loví okolo 25 m hloubky. Špičky světového peletonu (Mazzari, Belani, Amanquel, Mac Daniel, Salvatori) běžně loví v hloubkách přes 40 m. Kromě dokonalého zdravotního stavu je předpokladem i znalost terénu a psychická připravenost, ze které pramení i sebejistota borce.

4) Výdrže v bezdeší – souvisí s dosahováním hloubek. Výdrže 2,5 minuty v pohybu jsou předpokladem úspěchu.

5) Odolnost proti mořské nemoci – je možno částečně zvýšit podáním léků, ale hlavní je zvyk na vzedmuté moře. Při plném rozvinutí problémů je nevyhnutelné odstoupení ze závodu. Tato otázka je nevyzpytatelná a každý si ji musí vyzkoušet sám na sobě. (V první fázi postižený strach, že zemře. Ve druhé, že nezemře nikdy)!

 

Psychická stránka

1) Silná vůle a sebedůvěra ve vlastní schopnosti – je velmi důležitá u déletrvajících závodů. I po počátečním neúspěchu, způsobeném neznalostí loviště, může dojít ke zlepšení vývoje závodu. Rovněž v krizových situacích a při překonávání indispozice je důležitým faktorem. I v konci závodu se mnohdy získávají body!

2) Houževnatost – je nutná pro zvládnutí všech situací a překážek. Spolu s fyzickou zdatností je limitujícím faktorem úspěchu.

3) Překonávání nebezpečí – ovlivňuje i možnost úspěchu. Pocit ohrožení ve velkých hloubkách dosahovaných na nádech, nebezpečí z jiných živočichů nití k překonávání pocitu ohrožení. Tato vlastnost, jako řada jiných, se nechá získat nácvikem. Nácvikem získáváme nebojácnost a jistotu, která nesmí přerůst v hazard!

4) Rozvážnost – je jí třeba pro objektivní a reálné posouzení situace a určení dalšího postupu.

str. 8

 

Technická stránka

1) Obratnost – ovládání těla ve všech polohách, při obratech, zaujímání pozice ke střelbě. Obratnost je možné nacvičovat jak v bazénu, tak i ve volné vodě.

2) Pohotová a přesná střelba – nezbytná vlastnost lovce. Pohotová střelba na ryby plovoucí nebo ryby, které vyrazily z úkrytu, přesná pro zásah, který neumožní rybě vytržení šípu a uniknutí.

3) Pozorovací schopnost – fyzická připravenost bez pozorovací schopnosti nemá naději na úspěch. Lovec musí umět rozlišit mimikry ryb ukrytých v terénu a zpozorovat rybu dřív, než se dá na útěk.

4) Znalost chování ryb – umožňuje přiblížení k rybě na dostřel. Znalost úkrytů, zvědavosti, plachosti, agresivity je předpokladem dobrého lovu.

 

Discipliny

Lov ryb pod vodou je disciplínou prováděnou podle soutěžního řádu CMAS, ve kterém je zakotveno i povinné vybavení závodníka. V některých případech pořadatel vydává zvláštní ustanovení pro daný závod. MS, ME, Euroafrický pohár jsou jedno a dvoudenní závody, trvající 4-6 hodin denně. Loviště je vyznačeno od pobřeží a bývá k dispozici několik lovných zón, které se obsazují dle rozhodnutí JURY. Každý závodník při těchto soutěžích má doprovodný člun, někdy i s rozhodčím, který od něho odebírá ulovené kusy. Pořadatel také určuje, které druhy ryb jsou lovné, minimální lovnou váhu některých druhů a maximální váhu počítanou v závodě.

V ČR již řadu let používáme v seriálu MR osvědčený systém. Závodníci jsou rozděleni do tří skupin a během dvou dnů každá skupina startuje jednou první, druhá i třetí. Před každým kolem se nasazuje stejný počet ryb.

 

Trénink v bazénu

Veškerý trénink podvodního lovců je zaměřen na přípravu závodů trvajícího 4-6 hodin i po dva dny. Jde o opakované výkony prováděné v kyslíkovém dluhu během delšího časového období v různě se měnících podmínkách. V přípravném období trénujeme pohyb při zanoření, výdrže na místě až do 1,5 minuty.

Období předzávodní je náročnější na výdrže a cílem jsou výdrže kolem 2,5 minuty při pomalém pohybu.

 

Příprava v bazénu slouží:

a) ke zvyšování fyzické zdatnosti, zvyšování výdrží

b) k nácviku určitých pohybových dovedností a prvků uplatňovaných při lovu na nádech

a) zvyšování výdrže a fyzické zdatnosti – provádí se v klidu i při pohybu. Postupně se výdrže zvyšují až na 2,5 min. i více, dle dispozic individua. Nepoužívejte nikdy hyperventilaci! Tyto tréninky jsou náročné na pozornost trenéra i pomocníků, ale tato bdělost je vyvážena snížením rizika na minimum. Při jakékoliv zdravotní indispozici je nutné omezit nebo přerušit trénink.

 

b) nácvik pohybu –

1) nácvik bezhlučného plavání po hladině s ABC

2) bezhlučné zanoření – bez pohybu ploutví nad hladinou

3) nácvik pohybu zaměřený k prozkoumání dna bez rychlých pohybů s připraveností střelby.

Obraty se provádějí ve všech osách.

 

Tréninkový plán

Období přípravné říjen – leden

Období předzávodní únor – květen

Období závodní květen – říjen

Rozdělení je jen orientační, protože závody na kontinentální a vyšší úrovni probíhají celoročně.

Období přípravné – zvyšování vitální kapacity plic

1) Suchá příprava – kondiční běhy do 5 km se zadržováním dechu stejně tak při chůzi – 42 dvojkroků nádech, 42 vydýchání, počet dále nezvyšovat!!! (regenerace)

posilování, dechová gymnastika, jóga

2) Příprava v bazénu – zanořování 30 – 40 sec, prodloužit na 60 sec s pomalým pohybem, obraty, zanořování podle stěn bezhlučné zanoření, změny směru. Postupně zvýšit výdrže na 2- 2,5 minuty.

 

Období předzávodní – plavání úseků UW v bazénu, zvyšování výdrží

6. – 7. týden

1. 10 x 25 m UW za 30 sec s 1 min. odpočinkem

2. 5 x 15 m UW vcelku, mezi 1 výdech, 1 nádech

3. 5 x výdrž ve 4 m

4. hry

8. – 9. týden

1. 5 x 40 m UW za 40 sec s 1 min. odpočinkem

2. 5x výdrž ve 4 m

3. 6 x 15 m UW – 1 výdech, 1 nádech

4. 25 m UW vydechnutý

10. – 11. týden

1. 5 x 25 m UW za 40 sec, střádavě s 2 min. odpočinku mezi

2. 5x 50 m UW za 50 sec

3. 5 x výdrž ve 4 m

4. 6x 15 m UW – 1 výdech, 1 nádech

12. – 13. týden

1. 5 x 50 m UW za 50 – 60 sec, střídat s 2 min. odpočinkem

2. 5 x 40 m UW za 50 sec

3. 5 x výdrž ve 4 m

4. 4 x 15 m UW 1 výdech, 1 nádech

5. 25 m UW vydechnutý

14. -15. týden

1. 5 x 25 m UW za 45 sec, střídat s 2 min. odpočinkem

2. 5 x 40 m UW za 60 sec

3. 3 x 65 m UW za 65 sec

4. 3 x výdrž ve 4 m

5. 25 m vydechnutý

16. – 17. týden

1. 6 x 40 m UW za 60 sec s 2 min. odpočinkem

2. 4 x 65 m UW za 60 – 70 sec s 2 min. odpočinkem

3. 3 x výdrž ve 4 m

4. 25 m UW vydechnutý

18. týden

1. 6 x 40 m UW 60 sec s 2 min. odpočinkem

2. 6 x 65 m UW 60 sec

3. 3 x výdrž ve 4 m

4. 5 x 15 m UW 1 výdech, 1 nádech

5. 25 m UW vydechnutý

 

Trénink ve volné vodě

je vrcholem tréninku v předzávodním a závodním období. Po delší době tréninku v bazénu je přechod do volné vody pro organismus šokem. Vlivem klimatických podmínek, viditelnosti a dalších vlivů dochází při přechodu na volnou vodu k markantnímu snížení výdrží. Proto jakmile to počasí dovolí, je třeba začít s tréninkem ve volné vodě. V tomto období je nutná všestranná kontrola závodníka. Banální choroba z prochlazení může ohrozit tréninkový proces a celou závodní sezónu. Prodlužování pobytu ve vodě musí být pozvolné za neustálého otužování. Dokonalý izolační oblek včetně rukavic je bezpodmínečně nutný. Naše zatopené lomy jsou pro trénink kvalitním terénem. Závodník většinou i při snížení viditelnosti zná profil dna i hloubky jednotlivých teras. Postupně s oteplováním vody prodlužujeme dobu tréninku až na 3 hodiny. Samozřejmě, že trenér musí přizpůsobit tréninkové plány, mnohdy musí improvizovat. Nesmírně důležitá je otázka bezpečnosti. Dodržování bezpečnostních směrnic, kontrola vizuální i pod vodou, cvičení jen ve dvojicích, vyloučení hyperventilace a k tomu notná dávka předvídavosti jsou předpoklady pro omezení rizika.

 

19. týden

1. zanořování do 4m, obraty, pomalé plavání 15 – 30 m 5 x

2. zanořování do 10 m 5x

3. střelba do maket

20. týden

1. 5 x zanoření do 5 m, pomalým plaváním 20 m, max. 45 sec

2. 10 x zanoření do 10 m, výdrž na dně, kontrola vyvážení

3. 5 x zanoření do 5 m, zde obraty, kotouly, výstupy a sestupy během jednoho zanoření

 21. týden

1. 10 x zanoření do 10 – 15 m s výdrží

2. 5 x zanoření do 10 m s pomalým plaváním nade dnem

3. 10 x zanoření do 5 m, střelba do makety

 22. týden

1. 10 x zanoření do 15 m i hlouběji (dle možnosti) s výdrží

2. 10 x zanoření do 10 m, pomalý pohyb po dně, pozorování

3. 8 x zanoření do 5 m, střelba do maket

 23. týden

1. 10 x zanoření do 15 m i více s výdrží, pozorování dna

2. 10 x zanoření do 10 m spojené se střelbou, nabíjení

V závodním období chceme vhodnými tréninkovými metodami udržovat a zlepšovat nabytou kondici. Dolaďovat technické detaily. Udržovat organismus v dobrém zdravotním stavu. Vše zaměřit na dlouhodobý pobyt ve vodě během závodu.

Tréninkový plán je orientační. Mnohdy je nutné přizpůsobit ho podmínkám a okolnostem. Všechny výdrže je nutné provádět bez hyperventilace! V bazénu i volné vodě se často stává, že po vynoření ztrácí závodník vědomí. Stačí jej přidržet během dvou prvních nádechů a stav se okamžitě vrací do normálu. Dojde-li už ke ztrátě vědomí, je nutné u postiženého trénink ukončit. (Samozřejmě po nabytí vědomí). Při vynořování je nutné sledovat oči a rty! (Modré rty – silný kyslíkový dluh).

 

Úkony ve volné vodě

1) Kontrolní zanoření do 5 m – závodník se zanořuje do 5 m podle lana. V 5 m setrvává 30 sec. Opakovat 5x s 1 minutovým odpočinkem.

2) Ponor do 5 m s kontrolou zanoření – závodník si kontroluje bezhlučné zanoření. Jedna ruka natažená s harpunou, druhá provádí záběr, ploutve zabírají až pod hladinou. 3 x 30 sec. s 1 min. odpočinkem.

3) Zanoření do 5 m s kontrolou pohybu na hladině – závodník se zanoří do 5 m na 30 sec., po vynoření plave ke druhé bojce vzdálené 20 m, tu obeplave, vrátí se a sestoupí u první bojky do 5 m na 30 sec. Opakovat 3 x s 1 min. odpočinkem. Při plavání na hladině kontrolovat bezhlučnost pohybu ploutví.

4) Zanoření do 6 – 7 m s kontrolou vyrovnání tlaku – závodník se ponoří do 6 – 7 m, při sestupu kontroluje vyrovnání tlaku – při vyrovnání nesmí z masky ani šnorchlu unikat bubliny. 3 x 30 sec. 1 minuta odpočinek.

5) Zanoření do 6 – 7 m s kontrolou vyvážení – během ponoru si závodník kontroluje vyvážení. V hloubce 3 – 5 m by měl začít klesat vlastní tíží. Provádět s nenabitou harpunou. 5 x opakovat.

6) „Volný pád“ do 10 m – od hranice, kde začíná působit vlastní tíže klesá závodník bez pochybu do 10 m, kde setrvá 30 sec. Opakovat 5 x s odpočinkem 1,5 min.

V úkonech 1 – 6 je třeba odstraňovat trpělivě špatné návyky a zautomatizovat veškeré pohyby a návyky. Je možné jednotlivé úkony různě kombinovat a tím zvyšovat náročnost tréninku.

7) Nácvik orientačních návyků – tento úkon je zaměřen na získávání orientačních schopností pod vodou. Při ponoru na 30 – 40 sec. do 10 m se závodník pokouší vštípit si terén na dně, případně předměty, které jsou tam rozmístěny.

9) Nácvik střelby s vyhledáváním – po zanoření do 6 – 10m podél lana vyplouvá závodník určeným směrem, kde je zakotveno druhé sestupové lano, tam střílí na terč a podél druhého lana se vrací k hladině. Lana jsou vzdálená 10 -15 m od sebe. Při nenalezení druhého lana do 50 sec. se vrací ihned k hladině!

10) Zanoření do 15 m – „volným pádem“ se zanoří do 15 m, zde setrvá 30 – 40 sec. pak se vrací k hladině – vícekrát opakovat i s dosažením kratšího času výdrže – získává se sebedůvěra.

11) Zanoření do 20 m – v našich podmínkách jen pro velmi zdatné závodníky – po dosažení této hloubky setrvá závodník 20 -30 sec na dně (individuálně, dle dispozic jednotlivců určuje trenér). Opakovat 3x s 5 min. odpočinkem.

Opět platí, že kombinacemi a obměňováním úkonů zvyšujeme náročnost prováděných úkolů. Během nácviku těchto úkonů musíme mít v první řadě na paměti bezpečnost svěřenců!

 

Technika lovu

Vše je závislé na prostředí v místě lovu. Stejně tak, jako v tréninku, bezhlučné zanoření, pomalý pohyb beze snahy rybu dohnat. U plovoucích ryb vyčkat na vhodný okamžik výstřelů a někdy, při nedostatku vzduchu, je výhodnější od výstřelu upustit a počkat na další ponor. U ryb v dírách, pod kameny atp., rychle zvážit možnost jisté střelby do tvrdé části (od oka po prsní ploutev). V kamenitém terénu je ryba obvykle ve skrýši se dvěma i více východy. Je třeba kámen obeplavat a zjistit, kde je výhodnější pozice pro střelbu. Jakýkoli prudší pohyb vyvolá tlakovou vlnu, kterou ryby velice citlivě vnímá jako nebezpečí a prchá.

 

Odlišnost tréninku v moři

Vzhledem k viditelnosti a teplotě vody v moři, při dosahování větších hloubek, mění se i výkony jednotlivce. Většinou odpadá nepříjemný pocit z hloubek. Odpadá i nepříjemný pocit sestupu do pásma šera nebo tmy. Je proto třeba, aby si závodník zvykal na větší hloubky postupně. Nemělo by docházet k ponorům do větších hloubek, kdy při návratu se zděšením zjistí, že na hladinu je ještě daleko. V tomto případě je největší chybou snažit se o zvýšenou frekvenci nohou a tím spalovat drahocenný kyslík. Málokdo si uvědomí, že jednodušší je odhodit opasek i za cenu jeho ztráty. Cena toho nejlepšího opasku není až tolik velká!

Z tréninkových úkonů ve sladké vodě je v moři možné kombinovat řadu cvičení. Kontrola závodníka trenérem nebo jistícím potápěčem s přístrojem pod vodou je samozřejmostí! Po několika dnech tréninku v moři dochází k naprosto přirozenému pohybu ve všech dosahovaných hloubkách, klidnému proplouvání členitým terénem a současnému pozorování ryb. Tento pocit naprosté volnosti při potápění na nádech znají mnozí lovci ryb jako jedno z nejkrásnějších potápění vůbec. Je to odměna za dlouholetou poctivou práci v tréninku!

Doslov

Pokusil jsem se v této příručce částečně objasnit problematiku lovu na nádech. Využil jsem materiálů z příručky vydané v roce 1974 Stanislavem Plonerem a Dušanem Šuránim, kterým dodali podklady Franttišek Binder a Ivan Kratochvíl. Využil jsem i svých zkušeností závodníka a v posledních letech i trenéra. O celé problematice by se dalo napsat rozsáhlé dílo, ale tato příručka má posloužit k prvotnímu objasnění disciplíny a jako určité vodítko pro zájemce o tento krásný sport. Případným začínajícím zájemcům bych chtěl doporučit, aby požádali o radu některého ze starších závodníků, protože právě v tomto sportu jsou zkušenosti nenahraditelné.

Pokud tato příručka pomůže alespoň trochu objasnit lov na nádech a získat nové adepty a příznivce našeho sportu – splnila svůj účel!